VÍKENDOVÝ VÝLET DO MILÁNA

30.01.2019

Dnešní článek nebude tentokrát o kosmetice a také bude asi trochu delší. Dnes bych chtěla psát o návštěvě města módy Milána. Do Milána jsem se chtěla podívat už dlouho a buď mi to nikdy časově nevyšlo nebo jsem neměla s kým jet. Když jsem začátkem ledna konečně tedy zabookovala letenky, tak jsem ihned začala googlit informace o Milánu, jak daleko je letiště, kam jít nakupovat apod. To je i důvod, proč píšu tento článek, abych se s vámi podělila o moje zkušenosti a dala vám nějaké tipy, kam se podívat a co je třeba vidět a shrnout vše v jednom článku, abyste nemuseli pročítat tolik článků jako já :-). 

Letenky

Miláno má tři mezinárodní letiště a to jsou Malpensa, Orio al Serio (alias Bergamo) a Linate. Linate je Milánu nejblíže, je vzdáleno od centra města pouhých 7 km, ale z Prahy tam žádné linky přímo nelétají, dostupné jsou pouze lety s přestupem. Takže určitě doporučuji letět spíš na Malpensu nebo Bergamo, i když jsou tato letiště od Milána vzdálena asi 50km. Já jsem bookovala letenky u EasyJet, tyto aerolinky létají na Malpensu, na Bergamo zase létá např. Ryanair. EasyJet nabízí letenky za super ceny, já bookovala začátkem ledna na poslední víkend v lednu a zpáteční letenky pro dvě osoby vyšly na 2.300 Kč. Určitě se vyplatí bookovat dopředu, pak jsou letenky levnější, ale i na poslední chvíli se dá u EasyJetu koupit zpáteční letenka pro jednu osobu za 2.000 - 2.500 Kč, což je pořád skvělý. EasyJet létá z Prahy na Malpensu každý den několikrát denně, což je taky skvělý, že si můžete vybrat, jestli chcete letět večer nebo okolo oběda. Díky tomu si tam opravdu můžete zaletět jen na otočku a ani si nemusíte brát volno v práci. Milano je od Prahy vzdáleno cca 870 km, takže samotný let trval okolo 60 - 70 minut. 

Transport

Ze všech letišť je centrum města dobře dostupné, z Malpensy jezdí do centra buď autobus, který stojí 8-10 EUR na osobu nebo vlak Malpensa Express, který stojí 13 EUR na osobu. Lístky na autobus jsou k zakoupení přímo v halách terminálů 1 a 2, my ale využili pro transport vlak, který je pohodlnější a taky rychlejší. Autobusem je to prý okolo hodiny, vlakem to bylo necelých 40 minut. Stanice vlaku se nachází hned naproti příletové hale terminálu 2 a lístky na vlak si tam můžete koupit buď v prodejním automatu nebo na přepážce. Lístky lze zakoupit samozřejmě i online na www.malpensaexpress.it, platnost lístku je tři hodiny do 50 km a šest hodin pro vzdálenosti do 200 km. Na vlakových stanicích jsou turnikety, které vás vpustí na základě vloženého platného lístku. Turnikety jsou i u východů, tedy doporučuji lístek neztratit a nevyhazovat. Stejný princip platí i v milánském metru, není to jak v Praze, kde turnikety nemáme a dá se tak lépe jezdit načerno. Vlaky i autobusy z Malpensy do Milána jezdí každých 30 minut. My vystupovali v Miláně na stanici Milano N. Cadorna, ale vlaky jezdí i na stanice Milano Centrale nebo na Milano Porta Garibaldi. 

Hotel

V Miláně je samozřejmě velký výběr hotelů, horších i skvělých. Zde záleží, co preferujete. Pokud trváte na pětihvězdě, tak se ubytujete za 8-15 tisíc na noc pro dvě osoby. Například Armani Hotel, který se nachází na jedné z hlavních ulic Via Manzoni a je tak velmi blízko centru, tak ten stojí okolo 450 EUR za noc, co jsem se dívala. My jsme tak nároční nebyli a na bookingu jsem vybrala hotel Ramada Plaza Milano****, který nás stál na jednu noc 105 EUR i se snídaní. Plus 10 EUR městská daň, kterou jsme zaplatili při check-outu, takže dohromady 115 EUR. Hotel zvenku sice vypadal hrozně, ale uvnitř hotelu bylo vše hezké, pokoj byl fajn, všude bylo čisto, snídaně byla dobrá, takže na tu jednu noc to bylo perfektní. Hotel se nacházel asi 5 minut chůze od zastávky metra Turro, takže poloha také fajn a hotel mohu určitě doporučit. V hotelu je také moc příjemná restaurace La Brasserie, kde se můžete navečeřet (večeře samozřejmě v ceně pobytu není). Jídlo tam bylo perfektní, dali jsme si hovězí steak a jako předkrm orechiette a vše vynikající. Pro bookování hotelů doporučuji www.booking.com nebo www.trivago.com. Pro příští návštěvu Milána mám ale už hotel vyhlédnutý a to hotel Dei Cavalieri, kolem kterého jsme šli a mě se hodně zalíbil :-). Takže pokud plánujete výlet do Milána, můžete na něj mrknout, vypadal super a hlavně byl na skvělém místě. 

Jídlo

Co se týká jídla, tak to asi nedokážu úplně říct, co vám Miláno může nabídnout. Jelikož jsme tam byli jen na víkend a chtěli v rámci necelých dvou dnů stihnout co nejvíce věcí, tak jsme příliš nevysedávali po restauracích a neztráceli čas objevováním milánské gastronomie. Při přesunu z nádraží na metro jsme si akorát zašli na pozdní oběd do takové příjemné Pasticcerie na Piazzale Luigi Cadorna, což bylo asi pět minut pěšky od stanice Milano N. Cadorno. Capuccino stálo pouhých 1,40 EUR a bylo výborné. K jídlu jsme zakousli pizzu, která byla taky vynikajicí. Pasticcerie nabízela také spousty dezertíků a koláčků, ale na ty nebyl čas, takže příště :-D. Já zbožňuji tyhle italské kavárničky, bistra a cukrárny, kterých bylo všude po Miláně plno. 

Večeři jsme měli v restauraci na hotelu, na hotelu jsme měli i snídani, takže jsme v centru Milána už jen obědvali a to jsme si vybrali bistro Top Bar Undici, které je na konci hlavní nákupní třídy Via Monte Napoleone. Objednali jsme si pizzu, ale popravdě nebyla moc dobrá, takže Top Bar Undici nedoporučuji. Příště asi využiji www.tripadvisor.cz a budu vybírat restaurace a bistra přes tuto stránku. Škoda, že mě to nenapadlo už v tom Miláně. 

Nákupy

Tak nákupy byly nejlepší. V různých článcích na internetu jsem se dočetla, že Miláno je úplným rájem pro nákupy, především v lednu a na přelomu července/srpna, kdy jsou slevy, takže jsem se samozřejmě patřičně těšila, jak si ulovím nějaký super značkový kousek v milánském outletu za "pár korun" a taky na to, že tam budou italské značky levnější a že tam bude větší výběr než v ČR. Úplně jsem ve svých představách viděla, jak si mezi tím množstvím zboží nebudu moci vybrat, co brát dříve. No, tak to mi takhle úplně nevyšlo :-). 

V okolí Milána jsou různá outletová centra, například Fidenza Village, Serravalle, Foxtown nebo Vicolungo, ale tato centra jsou vzdálená od Milána od 50 do 100 km a je to výlet na celý den. Tím, že náš přílet byl v sobotu ve dvě a odlet v neděli v sedm, tak bychom návštěvu žádného outletového centra nestíhali. Chtěla jsem navštívit tedy spíš nějaký outlet, který se nachází přímo v Miláně. Na webu jsem našla doporučení na outlety DMAG a Rinascente. Takže jsem si zapsala adresy a v sobotu jsme vyrazili jako první do DMAG na Via Manzoni. Ve své hlavě jsem si DMAG představovala tak, že to bude několikapatrová budova, ve které budou značky rozdělené do jednotlivých obchodů nebo alespoň do jednotlivých sekcí. To se ovšem nekonalo. Outlet měl sice dvě patra, to ano, jedno patro bylo dámské, druhé patro bylo s pánským zbožím. Ovšem rozdělení značek? Vůbec. Všechno zboží, tj.: oblečení, kabelky, boty atd., bylo pohromadě, dokonce bez jakékoliv snahy o rozdělení alespoň podle velikostí. Některé oblečení viselo normálně na věšácích, ale byly po obchodě i různé haldy, kde bylo oblečení jen tak poházené, pod věšáky se válelo oblečení, které z nich popadalo, kabelky se válely po zemi atd. Spousta věcí v obchodě bylo ušpiněných nebo poškozených. Viděla jsem tam například kabelku od Michaela Korse, která byla za "outletovou" cenu 288 EUR, ale přitom byla kůže na několika místech ušpiněná a na popruhu měla i škrábanec s rýhou. Nebo jsem viděla koženou brašnu na notebook od Alexandra McQueena, která byla už také poškrábaná na několika místech a to stála "jen" 990 EUR. Všechny boty, co jsem tam viděla vystavené, byly ušpiněné a některé už i okopané a to stály třeba okolo 200-500 EUR v závislosti na značce. Trochu mi to připomínalo second hand než značkový outlet. Nakupujících tam bylo ovšem dost, ale já vám nevím. Asi jsem divná, ale nechci si kupovat věci, které jsou několikrát vyválené po zemi, za několik set EUR. Takže v DMAGu jsme nepokoupili nic a vyrazili jsme směr Rinascente. 

Vzali jsme to trochu oklikou přes vyhlášenou nákupní třídu Via Montenapoleone, kde se nachází snad všechny luxusní značky. Je to taková delší Pařížská. Je tu spousta obchodů - Prada, Bottega Veneta, Balmain, Gucci, Valentino, Phillip Plein, Salvatore Ferragamo, Hermes, Cartier, Dior, LV a mnoho dalších. Nejvíc mě pobavil obchod Pucci. Nakoupit jsme tam nešli, ale dala jsem si za úkol na příště zjistit, co je to za značku. Pokud někdo značku znáte, klidně mi můžete napsat a poučit mě. Předem děkuji. 

Kam jsme ale zavítali na návštěvu, tak to byl Gucci a zjistili jsme, že jsou ceny v Miláně hodně srovnané s Prahou, po přepočtu ceny vycházely nastejno nebo to bylo ještě o něco málo dražší. Tak to nevím, proč si jezdit nakupovat do Milána, když si to můžete koupit v Praze za stejné peníze? Ale výběr zboží měli větší, to zase ano. Viděla jsem více druhů kabelek, pásků a bylo tam také více oblečení. Nabídka obuvi mi přišla stejná jako v Praze. 

Když jsme konečně dorazili do Rinascente, zjistili jsme, že to není žádný outlet, ale normální obchodní dům a že ne všechny informace, co na googlu najdu, mohu brát jako bernou minci :-). Nicméně, Rinascente je super obchoďák, když pominu ty miliardy nákupchtivých lidí, tak se mi tam líbilo. Rinascente sdružuje velké množství značek, které tak máte na jednom místě. Je tam například Dior, Gucci, YSL, LV, Valentino, Givenchy, Diesel, Dsquared2, Michael Kors, Pinko, Calvin Klein, Alexander McQueen, Balenciaga a mnoho dalších. Má několik pater a věřím tomu, že pokud ho chcete projít důkladně, tak vám to zabere několik hodin. My se zastavili jen u Korse, YSL, Valentina a Givenchy a co musím tedy vypíchnout, tak je výběr kabelek YSL, tolik jsem jich pohromadě ještě neviděla :-). YSL totiž nemá v Praze samostatný butik, tuto značku seženete jen v některých multibrandech. Jedna kabelka se mi tam líbila, ale cena 1.950 EUR za malou crossbody mi přijde dost vysoká, takže ani u YSL jsme nic nepokoupili. Ceny kabelek u Korse byly také trochu vyšší než v ČR. Samozřejmě nevím z hlavy všechny ceny všech kabelek, ale co vím ceny například kabelek Jet Set v travel i crossbody velikosti, tak ty vycházely v Miláně o 200-300 Kč dráž. Není to nijak markantní cenový rozdíl, ale stejně mě to překvapilo, protože jsem si prostě představovala, že město módy bude nabízet lepší ceny, třeba právě o ty dvě tři stovky. Ceny Valentina a Givenchy mi přišly stejné jako v Praze, zajímavé bylo, že měli za plnou cenu i to zboží, co je v Praze ve slevách. Bohužel, z Rinascente žádné fotky nemám, to jsem úplně zapomněla fotit. Nejsem žádný fotící maniak, takže se mi často stává, že zapomenu fotit :-). 

Pokud nevyrážíte do Milána jen kvůli luxusním značkám, tak mohu pro shopping určitě doporučit ulice Via Torino, Via Manzoni nebo Corso Vittorie Emanuele, kde najdete třeba Pandoru, Michael Kors, iBlues, Kiko (obchody Kika jsou téměř na každém rohu :-), Sephoru, H&M, Zaru, Tally Weijl, Guess, Victoria's secret a asi tak milion dalších jiných obchodů. Těch obchodů je tam opravdu hodně, takže ve finále se ani nedokážete rozhodnout, kam stojí za to vkročit a kam ne, když máte jen omezené množství času. Já jsem si velmi přála najít nějakou klasickou drogerii, abych omrkla, co mají Italové v drogerce za značky a jaký mají sortiment, ale věřili byste mi, když vám řeknu, že jsme na žádnou takovou drogerii za celou dobu nenarazili? Buď tam měli Sephory nebo samostatné butiky kosmetických značek nebo "drogerie" s luxusními značkami jako je Lancome, YSL, Chanel atd. Takže to mě docela hodně mrzí, že jsem neměla možnost navštívit nějakou milánskou drogerii a udělat si srovnání mezi Itálií a Českou republikou. Každopádně jsem neodolala vkročit do Sephory a málem zavýskla nadšením, když jsem tam našla ve slevových stojanech paletky očních stínů od Too Faced - Then and now, Dream Queen a Under the Christmas tree, které se v Sephoře v ČR vyprodaly po spuštění lednových slev za několik málo hodin. Po hodině těžkého rozmýšlení jsem se rozhodla, že si koupím Then and now, ale teď zpětně si uvědomuji, že jsem měla vzít všechny tři paletky :-). V italské Sephoře měli navíc jen Hourglass, jinak stejné značky jako u nás. 

Památky

Na to, že jsme v Miláně strávili pouze necelé dva dny, tak jsme stihli navštívit památek dost. Tak nejdůležitější památkou je samozřejmě katedrála Narození Panny Marie, která se nachází na Piazza del Duomo. Katedrála je obrovská a překrásná. Opravdu. Prohlídky katedrály jsou možné, my toho ale nevyužili, šetřili jsme časem, takže příště. Do Milána se chceme určitě vrátit a to v létě a na tři čtyři dny, takže návštěvu katedrály určitě stihneme. Ceny vstupného do katedrály začínají na 4 Eurech. To záleží, jestli chcete jen výtahem nahoru nebo chcete i navštívit muzeum. 

Další známou milánskou památkou je Galerie Viktora Emanuela II, která je hned po pravé straně od katedrály. Je to teď obchodní centrum, ale původně byla brána jako politický a národní památník. 

Když projdete Galerií Viktora Emanuella II, tak se ocitnete na Piazza della Scala, kde můžete spatřit velký operní dům La scala, který je také známou vyhlášenou památkou. Popravdě, naše Státní opera mi přijde mnohem zajímavější a hezčí. 

Další památkou, kterou jsme navštívili, byl středověký hrad Castello Sforzesco, který byl vybudován v 15.století místo hradu Visconti, který zde stál již od roku 1370. Dnes hrad nabízí velké množství muzeí, které můžete navštívit, například muzeum antického umění, muzeum nábytku a dřevěných soch nebo muzeum hudebních nástrojů. 

Hned naproti Sforzescu se na Piazza Sempione nachází Arco della Pace, což je známý milánský oblouk z 19. století. Je často přirovnáván k pařížskému Víteznému oblouku. Milánský oblouk se nachází na místě, kde se nacházela starověká vstupní brána Porta Sempione, která byla součástí římského opevnění města. K tomuto vítěznému oblouku jsme došli přes park Sempione, který vlastně propojuje Castello Sforzesco a Arco della Pace. Tento oblouk byl poslední památkou, kterou jsme navštívili a pak už jsme zamířili rovnou na letiště. 

Jak se pohybovat po Miláně? 

My se pohybovali zásadně metrem nebo pěškobusem. Miláno má samozřejmě i tramvaje, které jsou velmi roztomilé nebo autobusy, které slouží především pro spojení na milánská předměstí, ale v nějakém článku jsem četla, že dopravování se tramvají nebo autobusem v Miláně je někdy o nervy, především kvůli zácpám a také, že je spousta zastávek na znamení a pokud včas nedáte znamení, nezastaví vám atd. Nevím, co je na tom pravdy, ale raději jsme jízdu tramvajemi nebo autobusy neriskovali. Ono ani nebylo proč, protože síť metra je skvělá a zastávky metra jsou skoro všude. Momentálně jsou v Miláně 4 linky metra - M1, M2, M3 a M5 (M4 se dostavuje a ta povede až na letiště Linate). Lístek do metra stojí 1.50 EUR pro jednu jízdu a osobu. Lze také koupit výhodný balíček 10 lístků za 13.80 EUR, k dispozici jsou i jednodenní nebo dvoudenní jízdenky za 4.50 a 8.25 EUR. Před každým vstupem do metra musíte projít turnikety, kde musíte vložit platnou jízdenku. Turnikety jsou také na každém východu, takže si jízdenky schovávejte, abyste se pak mohli dostat ven. Mapku metra můžete na vyžádání dostat na informacích ve stanicích metra a to zdarma. 

Pokud nechcete být závislí na milánské veřejné dopravě, můžete si už na letišti zapůjčit auto. Ceny půjčovného začínají na cca 2.100 Kč za víkend plus co projedete. Tuto možnost máme v plánu využít příště. Pro tento způsob dopravy doporučuji www.rentalcars.com. 

Pokud si všechno dobře naplánujete, dá se stihnout během jednoho víkendu opravdu mnoho. Já jsem si přála vidět hlavně katedrálu, něco hezkého si koupit a vychutnat si na nějaké terásce italské cappuccino. Miláno je skvělou destinací pro krátký poznávací výlet a nezaplatíte za to majlant. Takže už se těším na příští návštěvu.